Jsou predátoři skutečně nebezpečnější než býložravci?


Lidé se poměrně často ptají, které ze zvířat představuje pro člověka největší nebezpečí. Často přitom zmiňují predátory, jako jsou medvědi, tygři nebo vlci. Když se však podíváme na statistiky, zjistíme, že to je skutečně daleko od pravdy.

Samozřejmě my lidé máme instinktivní důvod se těchto druhů podvědomě obávat. Koneckonců z hlediska evoluce to není tak dlouho, kdy jsme byli na seznamu jejich kořisti, a tak není divu, že máme vrozený strach z čehokoliv s velkými zuby a ostrými drápy.

Je však pravdou, že dnes jsme již mnohem dál, a tato zvířata pro nás nepředstavují nebezpečí. Naopak se ukazuje, že pokud mohou, tak se nám vyhnou. Člověka napadají pouze ve chvíli, kdy je k tomu donutí buď nemoc, nebo hlad. To se však nestává ani zdaleka tak často, jak by se mohlo zdát.

Trochu ironicky býložravci představují mnohem větší nebezpečí, částečně také proto, že z nich nemáme takovou obavu a přistupujeme k nim s mnohem menší opatrností. Zároveň je tu i skutečnost, že zatímco predátoři se většinou vyhnou konfliktu, pokud mohou, u býložravců je mnohem pravděpodobnější útočné chování. Věří totiž, že jim jde doslova o život, a pokud se predátora nezbaví, pak nemají zkrátka šanci.

Ovšem jsou i druhy, které jsou agresivní prakticky bez většího důvodu. Příkladem mohou být šimpanzi nebo třeba hroši, kteří zaútočí prakticky na vše, co vstoupí do jejich teritoria. Ročně tak mají na svědomí mnoho lidských životů.

Které z výše uvedených zvířat je tedy pro člověka to nejnebezpečnější? Odpověď zní, že ani jedno. Paradoxně nejvyšší riziko pro nás v současné době představují nemoci přenášející paraziti, jako jsou klíšťata a především komáři. Právě oni mají na svědomí nejvíce lidských životů, byť nikoliv přímo ale díky nemocem, které roznáší. Tou nejznámější je pravděpodobné malárie, a ačkoliv ta se u nás nevyskytuje, i my máme problémy například s klíšťovou encefalitidou či boreliózou. Pokud tedy půjdete na procházku do lesa, dávejte si na ně pozor.